Od francouzských holí k samostatnosti

Míša k nám poprvé přišel před neuvěřitelnými téměř dvěma lety o francouzských holích. Tehdy se po vážných zdravotních obtížích potýkal s parézou až plegií dolních končetin.

Míšův příběh

Pamatuju si to, jako by to bylo včera – četla jsem si poznámku ke vstupnímu vyšetření a byla nervózní, jaká výzva mě čeká.

Nakonec z toho ale vznikla jedna z nejdelších a nejhezčích spoluprací.

Úkol zněl jasně: probudit svaly, co nejvíce zlepšit pohyblivost a kontrolu pohybu dolních končetin, a zajistit, aby byl Míša co nejvíce soběstačný.

Společné úsilí přineslo krásné výsledky.

Míša má obrovskou podporu v rodině – a právě to bylo klíčem k úspěchu.

Celé ty roky ho 2× týdně doprovázeli k nám na terapie, každý den dohlíželi

na to, aby poctivě cvičil (Míša vždycky makal na 100 %, ale asi jako každý puberťák občas potřeboval „trošičku postrčit“ a připomenout, že je čas vstát z postele. 😁).

Absolvovali rehabilitační pobyty v Berouně, chodili s ním do bazénu, na procházky

a neustále mu tak připravovali nové a nové výzvy. Díky všem je tak dnes Míša samostatný a místo francouzských holí vyráží ven jen s nordic walkingovými holemi, které mu ještě dopomáhají s rovnováhou.

Jak jsme toho dosáhli? 🤔

Na začátku nic nebylo jednoduché. Přesuny na lehátku byly náročné a hned od prvních terapií jsme začali cvičit v Redcordu – závěsném systému z lan, které vytváří nestabilní prostředí. Tento systém pomáhá budovat nervosvalovou kontrolu, tedy znovu obnovovat spojení mezi mozkem a svaly.

Bylo nádherné sledovat terapii od terapie, jak se tohle spojení obnovuje. Na začátku byl problém jen pokrčit kolena – každá noha si dělala, co chtěla, nebo prostě „odmítala spolupracovat“. Jak utržené z řetězu. Ale díky pravidelnosti, trpělivosti a kombinaci všech stimulů, nohy začaly stále víc „poslouchat“, zlepšovala se kondice, svaly sílily a rostla jistota ve stoji i v chůzi. Přesuny na lehátku se staly hračkou a my jsme mohli začít vymýšlet nové a nové způsoby, jak tělo donutit pracovat.

Terapie tak byly plné energie, smíchu a dobré nálady.

Jediné, co se nám dlouho nedařilo ovlivnit, byly lýtkové svaly a pohyby nohou – ty zůstaly stále velmi omezené. Proto jsme se s kolegyní rozhodly zkombinovat cvičení v Redcordu s Vojtovou metodou což je reflexní terapie, která stimulací specifických bodů na těle vyvolává vrozené pohybové vzoru. Tato kombinace se ukázala jako skvělá volba a celkově Míšu posunula dopředu.

Míšův příběh je pro nás velkou motivací. Je důkazem, že s odhodláním, podporou rodiny a trpělivou prací se dají překonat i velmi těžké překážky. Teď má Míša za sebou neuvěřitelných 124. terapií a před sebou novou výzvu - studium na škole v Praze. Jsme na něj vesmírně hrdí.