Když se řekne skolióza, většina lidí si představí jednoduše „křivou páteř“. Ve skutečnosti je ale skolióza velmi široký pojem, pod který se skrývá celá škála různých stavů. U jednoho člověka může jít o nenápadnou odchylku projevenou jen lehkou asymetrií ramen, u jiného o výraznou deformitu, která ovlivňuje pohyb, dýchání i každodenní fungování.

Skolióza totiž nevypadá u každého stejně. Liší se svým tvarem, rozsahem, příčinou i tím, jak člověka omezuje. Právě proto nelze mluvit o jedné „typické“ skolióze ani o jednom univerzálním řešení.

Zásadním krokem k porozumění skolióze je rozlišení mezi funkční a strukturální skoliózou. Přestože mohou na první pohled působit podobně, jejich podstata – a tím i očekávání od terapie – se výrazně liší.

Strukturální skolióza

U strukturální skoliózy dochází k trvalé změně stavby páteře. Nejde pouze o vychýlení do strany, ale o trojrozměrnou (3D) deformitu, při které dochází k rotaci obratlů a změnám jejich postavení. Tyto změny ovlivňují celkové držení těla a přenášejí se na svaly, měkké tkáně i navazující struktury, jako jsou žebra nebo pánev. Vzniklá křivka je trvalá, přetrvává i v odlehčení a nelze ji vědomě vyrovnat. Nejčastěji se objevuje v období růstu, může se však objevit i kdykoliv jindy.

Diagnostika začíná kineziologickým vyšetřením a funkčními testy páteře. Definitivní potvrzení vyžaduje RTG vyšetření, při kterém se stanovuje tzv. Cobbův úhel, určující velikost zakřivení. U výraznějších nebo progredujících křivek může být indikována korzetoterapie, v některých případech i operační řešení. Nedílnou součástí péče by ale vždy měla být fyzioterapie. Jejím cílem není „narovnat páteř“, ale zpomalit či zastavit progresi křivky, snížit bolest a zlepšit funkci těla jako celku.

Skolióza proto zdaleka není pouze estetickým problémem. Často ji doprovází bolesti zad nebo jiných částí těla, které křivku kompenzují, omezení pohyblivosti páteře a rychlejší únava při běžných denních aktivitách. Zejména u hrudních křivek se mohou objevovat i dechové obtíže. V neposlední řadě může skolióza ovlivňovat také psychickou pohodu, sebevědomí nebo pracovní uplatnění.

Funkční skolióza

Oproti tomu funkční skolióza není trvalou deformitou páteře, ale funkční odchylkou, která vzniká jako reakce těla na jiný problém. Samotná páteř je strukturálně v pořádku – nedochází k rotaci obratlů ani ke změně jejich tvaru. Zakřivení vzniká nejčastěji v důsledku svalové nerovnováhy, změněného postavení pánve, rozdílné délky dolních končetin nebo bolesti. Typické je, že se křivka dokáže vyrovnat v odlehčení nebo při aktivní korekci.

Funkční skolióza je tedy reverzibilní – pokud se podaří odstranit její příčinu, může zakřivení zcela vymizet. Základem terapie je proto důkladné vyšetření a nalezení skutečné příčiny obtíží. Fyzioterapie se zaměřuje na úpravu svalové rovnováhy, stabilitu trupu, práci s pánví a nácvik správných pohybových stereotypů.

Závěrem

Skolióza je velmi individuální a u každého člověka může mít jinou podobu i dopad na každodenní život. Důležité je vědět, že samotná diagnóza neznamená konec pohybu ani aktivního života. Správně vedená péče, pravidelný pohyb a cílená fyzioterapie mohou výrazně přispět ke zlepšení funkce těla, snížení obtíží a větší jistotě v pohybu. Čím dříve člověk porozumí svému tělu a začne s ním vědomě pracovat, tím větší má možnost ovlivnit svůj stav a udržet si kvalitu života.

Autorka článku

Fyzioterapeutka

Bc. Veronika Parimuchová